Typografické peklo

Protože nastala doba stužkovacích večírků, přišla dnes ve školní jídelně mezi kolegy řeč na stužky s třídními motty. Podle toho, co vyzvěděla češtinářka od studentů, má jedna ze tříd motto ukončené dvěma tečkami namísto tří. Chyba je na straně výrobců, kteří se prostě o tu jednu tečku sekli. Když studenti kvůli tomuhle kopanci požádali o slevu, bylo jim jen nabídnuto několik stužek navíc zdarma.

Podivné interpunkční znaménko, které se studentům objevilo na stužkách (sám mu říkám „horizontální dvojtečka“) je poměrně častým nešvarem, který občas vznikne přepsáním se nebo nedbalostí, ale často se v textech (zejména v elektronické komunikaci) objevuje záměrně - jinak si její opakovanou přítomnost v jediném odstavci těžko vysvětlit. Důvod pro její použití mi dosud uniká. Má se jednat o kompromis mezi ukončenou a neukončenou výpovědí? Nebo má zesilovat význam jedné tečky? Nebo snad, jak řekl kolega u oběda, se dnes šetří tolik, že už nezbývají peníze na třetí tečku? Pokud někdo z čtenářů toto (mimochodem graficky opravdu odpudivé) interpunkční znaménko používá, napište mi do diskuze. Rád se nechám poučit.

Horizontální dvojtečka zdaleka není jedinou typografickou hrůzou, na kterou dnes a denně narážím. Další jsou uvozovky psané ,,tímto" způsobem. Chápu, že spousta lidí by byla ráda, pokud by měla možnost využívat českou normu pro psaní uvozovek tam, kde jim to systém neumožňuje, ale výše uvedená varianta je naprosto neestetická (levé i pravé uvozovky vypadají úplně jinak) a navíc nepraktická, pokud přijde na rozpoznávání a převádění znaků. Milejší jsou mi uvozovky v "tomto" formátu, byť nerespektují normu. Jsou ale aspoň souměrné.

Poslední zhůvěřilostí ze světa typografie, která stojí za zmínku, je psaní mezer před tečkami, čárkami, otazníky a vykřičníky a naopak ignorování mezer za těmito znaménky. Občas trávím čas na hodinách angličtiny tím, že svým studentům vtloukám do hlavy typografická pravidla. Většina z nich s nimi nemá problém nebo si dá říct po prvním upozornění, přesto se ale najdou jedinci, kteří i napotřetí odevzdají text bez mezer za čárkami. Řada studentů bohužel typografická pravidla (spolu s gramatickými) vnímá jako něco, čím jim češtináři a někteří jejich podobně zvrácení kolegové znepříjemňují život, a učí se je pouze do školy a na písemky, ne proto, aby nepůsobili jako nevzdělanci.

Nelze se pak divit tomu, že školy opouštějí lidé, kteří nevědí, kam napsat velké písmeno, kam vložit mezeru a kde na klávesnici najdou apostrof (ne, apostrof se opravdu nepíše tak, že se udělá čárka a pod ní mezera). Opravdovým průserem pak zavání, když se tito lidé dostanou k výrobě plakátů, pozvánek a maturitních stužek. Nějaká ta chyba se samozřejmě občas stane a není třeba kvůli tomu vstávat ze židle. Jenže ty typografické standardy existují z dobrého důvodu (Už se vám někdy ocitl otazník na začátku řádku? Proč asi?) a sledovat jejich neustálé zhoršování je - aspoň pro mě - docela stresující.

(P.S.: Za neslabičné předložky na konci řádku se omlouvám, za spojovník místo pomlčky taky tak. Ono dokud iDNES nepřijde s lepším redakčním systémem, budou veškeré tyhle grammar nazi kritiky působit vždycky tak trochu pokrytecky.)