Nacizmus - vlevo nebo vpravo? Hlavně co nejdál ode mě...

13. 12. 2011 20:41:24
Poslední dobou jsem narazil na několik polemik, kde se blogeři přeli s diskutujícími o zařazení nacizmu na tu či onu stranu politického spektra. V tomto článku rozeberu, proč toto zařazení obvykle nefunguje, a proč k němu dochází.

Zatímco Jan Polanecký vypichoval sociální politiku nacistů a jejich likvidaci klasické levice interpretoval jako zbavování se konkurence, Lukáš Navrátil si nakreslil graf, osy popsal jako vztah k autoritě × individualitě a (neo)nacizmus označil za pravicový. Oba příspěvky jsou vcelku rozumně vyargumentovány, není přesto ale nic zvláštního na tom, že každý dospěl k jinému závěru. Proč?

Problém obou přístupů spočívá ve vlastním dělení na pravici a levici. O vyčpělosti tohoto tradičního dělení politické scény toho bylo napsáno víc než dost, přesto si dovolím shrnout:

Dělení na pravici a levici má původ ve Francii 18. století, kdy na zasedání Generálních stavů seděli vlevo radikálové a napravo konzervativci. Toto dělení bylo posléze přejato i v jiných politických systémech, byť napasování na tamní stav se ne vždy obejde bez problémů. Zařadili bychom anglické Whigy doleva nebo doprava? Přestože se jednalo o stranu, která tolik nestavěla na tradičních hodnotách jako konkurenční Toryové, dnes bychom stěží označili stranu, která prosazuje liberalizaci trhu a opírá se o buržoazní voličstvo, za levicovou. Zvykli jsme si za levici považovat subjekty, které se snaží regulovat nerovnoměrnou distribuci bohatství daňovou progresí a zvyšováním výdajů v sociální politice. Obsah pojmů se prostě mění. Už jen z toho důvodu je problematické hovořit o tom, co je "pravicové" a co "levicové".

To však neznamená, že bychom na "původní" rozdělení pravice × levice měli zapomínat. Řada pravicových politiků přidává k tržnímu liberalizmu a daňové rovnosti tradičně konzervativní prvky, stejně tak radikálně humanistické proudy bývají řazeny na levou stranu politického spektra.

V případě nacistů, kteří se ve svém programu zaměřovali na německou dělnickou třídu, bychom mohli tento problém odbýt konstatováním, že se jedná o radikální levici. Takto to pojímá pan Polanecký. Má pravdu, avšak zanedbává podstatný fakt, totiž že u nacistů se projevoval silný důraz na tradiční hodnoty, který zde byl vyhnán do extrému. Tuto připomínku nelze odbýt tím, že důležitá je pouze ekonomická podpora té či oné společenské třídy. I současná pravice ráda akcentuje tradiční hodnoty jako klasická rodina, vztah k rodné zemi, tradicím nebo národní stát (který se od doby svého ustálení stal "prověřenou hodnotou"). V extrémní formě je to pak nepřiměřená adorace vlastní etnicity, která bývá spojena s nenávistí k etnikům jiným. Toto se u nacistů skutečně projevovalo.

Pokud něco z NSDAP dělá levicovou stranu, pak je to její sociální program. Pokud pravicovou, pak je to světonázorová báze. Budeme-li se řídit tímto dvojznačným dělením, nebudeme schopni zařadit nacizmus ani doprava, ani doleva. Není to nijak uspokojivé, ale v pokud budeme vnímat politické spektrum dichotomicky, nic lepšího nepořídíme. Mnohem lépe se zde projevují plošné modely politického spektra, trojúhelníkový a kvadrátový, z nichž trojúhelníkový se mi jeví velmi zajímavý:

trojúhelník ideologií

Vrcholy vnitřního trojúhelníka představují tři klasické otevřené ideologie: socializmus, konzervatizmus a liberalizmus. Uprostřed jeho stran se pak nacházejí ideologie "smíšené": mezi socializmem a konzervatizmem národní socializmus (podotýkám, že jde o demokratický NS "českého typu", jaký u nás dříve zastupovala ČSNS), mezi konzervatizmem a liberalizmem je to neoliberalizmus a mezi socializmem a liberalizmem pak třetí cesta.

Vnější trojúhelník představuje extrémní, uzavřené ideologie: komunizmus, ultrakonzervatizmus (může nabývat různých podob - náboženský nebo národní) a anarchii. Mezi komunizmem a ultrakonzervatizmem se pak nachází nacionální socializmus - nacizmus. Problematické se pak jeví ideologie kombinující myšlenky anarchie s komunizmem nebo ultrakonzervatizmem, které mohou být extrémními formami třetí cesty a neoliberalizmu. (Budu rád, pokud se v diskuzi vyjádříte k případným rozporům - zejména představa anarchokomunizmu jako extrémní formy třetí cesty mi nepřipadá zrovna košér.) Příznačné je také to, jak jsou od sebe jednotlivé vrcholy vnějšího trojúhelníka vzdáleny oproti trojúhelníku vnitřnímu. Samozřejmě - záleží na tom, o kolik sami prodloužíme stranu vnějšího trojúhelníka, ale vidíme, že pokud budeme dostatečně rozlišovat mezi uzavřenými a otevřenými ideologiemi, mohou mít komunisté k nacistům stejně tak daleko jako socialisté ke konzervativcům. (Dobrá, vím, že uplatňovat kvantitativní vztahy v téhle oblasti moc dobře nejde.)

Vidíme zde, že nacisty lze velice dobře napasovat mezi komunisty a extrémní konzervativce. V žádném případě je ale nelze srovnávat s komunisty. Převedením politického spektra do roviny se nám o něm vytvořil jasnější obraz. Dokonce i vztah národní socializmus × nacizmus je nyní zřejmější. Ani trojúhelníkové schéma však neřeší zařazení nově vzniklých ideologií jako environmentalizmus nebo feminizmus. Právě příchod těchto nových směrů stále více nahlodává naše tradičně zažité dělení stran na pravicové a levicové (byť příznivci pravice budou v pokušení označit tyto směry za novodobé inkarnace marxizmu).

Důvodem, proč jsme poslední dobou svědky žabomyších válek mezi příznivci pravice a levice o to, zda zařadit (neo)nacizmus napravo či nalevo, je jednak zmíněná nejasnost, co lze považovat za pravicové a levicové, za druhé to, že nacizmus kombinuje myšlenky a programy obou, a za třetí to, že u každého přemýšlejícího člověka se projevuje tendence odsouvat to, s čím nechce mít nic společného, co nejdál. Pan Polanecký ve svém článku zmínil tendence levicových politiků odsunout nacizmus na pravou stranu spektra jako vypořádání se s nepříjemnou skutečností vzájemné příbuznosti politického programu. Sám však činí totéž, když jako pravicově orientovaný volič odsouvá nacizmus doleva. Podobně pak uvažují příznivci levice, když nacizmu přisuzují pravicovost, aniž by brali v potaz sociální aspekt nacistického programu. Toto odsouvání na opačnou stranu není ničím překvapivým a vlastně nejde o nic nepřirozeného. Pravičák prostě bude vždy tvrdit, že náckové byli levičáci, a levičák bude tvrdit přesný opak.

Tato má úvaha nic nemění na tom, že nacizmus je extremistický a populistický směr. Právě jeho pravo-levý střih oslovuje nevyhraněné občany, kteří prostě sympatizují s myšlenkami sociální spravedlnosti a tvrdé ruky. Voliči DSSS jsou schopni se ztotožnit jak se znárodněním průmyslu a služeb, tak s deportací nepřizpůsobivých menšin někam na pustý ostrov v Indickém oceánu. Doleva nebo doprava, hlavně, když tady někdo konečně zjedná "spravedlnost".

Autor: Michal Ledwoń | úterý 13.12.2011 20:41 | karma článku: 18.55 | přečteno: 2576x

Další články blogera

Michal Ledwoń

Přepisujme ruská a ukrajinská jména česky, ne anglicky!

Válka na Ukrajině se do naší všednodenní zkušenosti valí z médií i sociálních sítí. Mám v té souvislosti takovou jednu malou prosbu...

24.3.2022 v 17:54 | Karma článku: 29.44 | Přečteno: 1268 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Jiří Žamboch

Prokazatelně lživý titulek o spotřebitelské náladě:

Titulek Seznam Zprávy: "Blbá nálada ustupuje, Češi se cítí ekonomicky nejlépe za tři a půl roku" znamená, že autor neumí napočítat do tří (let). Důkazem jeho lživosti jsou přitom informace přímo z článku.

29.3.2024 v 9:14 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 21 | Diskuse

Michal Sabó

Nechte nám Mrazíka! Proč Češi stále milují Rusko a staré časy?

Česká veřejnost je rozdělena na dvě poloviny. Jedna podporuje Ukrajinu, druhá si stojí za Ruskem. Co vede lidi k hájení tyranie?

29.3.2024 v 6:45 | Karma článku: 9.26 | Přečteno: 166 | Diskuse

Jiří Žamboch

Putinovo dnešní vojenské srovnání NATO a Ruska záměrně kulhá.Situace Ruska je o dost lepší

Dnešní srovnání NATO Putinem dalším chytrým Putinovým tahem.Prohlášení "Rusko vydává desetkrát méně na obranu než Spojené státy, tak je ruský útok na NATO nesmyslný." má ukolébat veřejnost evropských členů NATO.Je to však jinak.

28.3.2024 v 20:10 | Karma článku: 13.14 | Přečteno: 343 | Diskuse

Jan Pavelec

ČR má se svým upoceným pojetím liberalismu 200 let zpoždění.

Podle Listiny základních práv a svobod se Česká republika nesmí vázat na jakoukoliv výlučnou ideologii či náboženské vyznání, a podle Ústavy má být státem sociálním, nikoliv (neo)liberálním.

28.3.2024 v 15:50 | Karma článku: 14.66 | Přečteno: 238 | Diskuse

Jan Bartoň

Přichází nový věk – volíme mezi tragédií a realismem

Pan Václav Vlk starší uveřejnil skvělý komentář k současné mezinárodní situaci pod titulkem Přichází nový věk tragédie. Abychom předešli tragédii, musíme zvolit realismus.

28.3.2024 v 10:00 | Karma článku: 29.86 | Přečteno: 659 | Diskuse
Počet článků 69 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3905

Středoškolský učitel angličtiny a společenských věd. Taky amatérský muzikant a filmový nadšenec, překladatel trailerů, vlastenec a rumunofil.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...