s z mě mně  Opičák CHlupatý Džimmi, y i  přeoráravši jdouce ú ů --- čím by se vědecké ústavy pro jazyk český dlouhá léta až do penze zabývaly ?

Je fakt, že někteří se češtinu nenaučí za celý život a ještě si nechávají svoje příspěvky přečíst ostatními na internetu. I když mám kolikrát chuť toho člověka za ty hrubky opravit (a nejlépe i oznámkovat), řekne mi, že uhýbám od tématu a řeším pravopis, když mi dojdou argumenty. Jenže ono se to prostě číst nedá!

Jak už tady pan Stržanovský zmínil, ta anglická slovíčka v české větě, která jdou nahradit, mi taky trhají uši. Extrém jsem zažil u kamaráda, který mi před obědem řekl "Tak si to jídlo enjoyni." To anglické slovo nedává větě zvláštní důraz, ale přijde mi jako projev neschopnosti se vyjádřit ve své mateřštině. Neplatí to pro slova, jejichž český ekvivalent je krkolomný a složitý. Už tak jsem si ztěží zvykl na "brownfield", které je podle nových pravidel už taky české.

Sám jste napsal, že nejhorší jsou snad ty novotvary již zažitých slov "předpřipravit", "vykomunikovat", slyšel jsem i "vychystat", "vydesignovat". Podle mě tato slova používají manažerské typy lidí, aby se cítili nadřazeně. Ano, čeština se vyvíjí, ale tato slova opravdu postrádají smysl. Nepoužívám něco, co nechápu.

Logika vývoje je neúprosná - čím více interakcí mezi jednotlivými jazyky bude,tím výraznější bude tlak na jejich sbližování či následné splývání.Tyto interakce nejsou ovšem vzájemně v rovnováze - takže bude převládat zcela zřejmě tendence implantovat do češtiny výrazy z angličtiny s tím,že při generační obměně uživatelů,bude docházet i ke skokovým změnám.

Pokud bude vývoj lidstva harmonický,tak dojde ke splynutí a k vytvoření jakéhosi universálního esperanta - jestli se bude více podobat angličtině,čínštině nebo arabštině bude záviset  na ekonomickém zázemí uživatelů,resp. jejich schopnosti se prosazovat i jinými,než ekonomickými prostředky.

No a pokud vývoj lidstva harmonický nebude ( pravděpodobnější varianta),tak žádný jazyk nebude zapotřebí ...

čeština obsahuje spousty zvláštních paradoxů, ale všimněme si, jak píše současná mládež - tímto způsobem z češtiny zbyde pramálo.....

Otázkou je, jestli se přizpůsobíme nebo budeme mluvit, jak jsme se naučili. Čistě a správně. Mluvit ani ne, ale aspoň psát. A aspoň podle základních pravidel, ty jemné rozdíly pozná už málokdo. Sám si taky nejsem v lecčems jistý. Líbí se mi, jak někteří píší jako z učebnice.  A pak přijde nějaký mamlas, který nezná čárky, nic mu neříká přísudek nebo přístavek, věta je slitá dohromady a dá mi práci to pak pochopit, protože jsem zvyklý na správný styl psaní.

Víc než slovo vykomunikovat něco nebo komunikovat něco mi trhá uši Dej to na druhý šít, dej mi fídbek, má na to dobrý bekgraund a vrcholem všeho je zahajlajtuj to (podtrhni zvýrazňovačem).

Sloveso zvýšit začalo mizet z běžného jazyka zhruba od roku 1988, kdy socialističtí "ekonomové" našli zalíbení v termínu povýšit (povýšit plán, povýšit mzdy). Když jim bylo vysvětlováno, že povýšit lze nanejvýš vojáka, našli si módnější termín - navýšit. Osobně jsem zaslechl, jak jeden podnikový ekonom radí druhému, aby místo slovesa povýšit používal navýšit. Po revoluci rovněž ekonomové začali toto slovo používat ve speciálním odborném termínu "navýšení základního jmění". Později si toto slovo našlo cestu do úvěrové terminologie - "úvěr bez navýšení". Myslím si, že tam má jeho použití určité oprávnění vzhledem i k tomu, že je již zažitý. Sloveso zvýšit téméř zmizelo proto, že nebylo "in".

Uši mně drásá taky "budeme se soustředit".  Tvar "soustředíme se" zřejmě neevokuje mluvčím dostatečně budoucí čas. S předponismy máte pravdu. Zcela se např. vytratilo sloveso zvyšovat a vše se nesmyslně navyšuje.

V Praze máme ještě stará pravidla psaní ulic ;-). Magistrát městským organizacím vydává seznam ulic, kde se třeba ulice Na poříčí apod. píší stále s malým písmenem. Důvodem je, že jsou takto oficiálně ty ulice pojmenované a změnou pravopisu se oficiální název s malým nezměnil. To by vyvolalo změnu řadu dokumentů. Takže oficiální dokumenty města to píší s malým, webové mapové portály ovšem na tohle nehledí a píší už běžně Na Poříčí podle nových pravidel.

Jak jde "pravdoláskař a havloid" dohromady s "nepřítel lidské hlouposti"?

Co mají co chyby v češtině dělat s politikou? Leda snad to, že naši politici (jedno z jakých stran) češtinu vesele przní.

Ve většině případ. máte pravdu. Na druhou stranu ale existují spojení předpony se slovesem, která čeština nemá a je veliká škoda, že je nemá. Ubírá ji to na schopnosti popisovat stav, problémy a mluvit o nich.

Jako příklad uvádím rád německé sloveso ....vorleben....přesný, ale neexistující překlad by byl ..předžít. A přitom to dennodenně děláme,, že někomu něco předžíváme....tedy našim žitim ukazujeme. Především rodiče a kantoři. A děti, žáci a i dospělí si naše vystupování berou jako měřítko pro sebe...my jim to předžíváme....

Škoda, že čeština toto slovo nemá. A bohužel těch užitečných slov, která čeština nemá, je hodně.