Greg Sestero, Tom Bissell: The Disaster Artist
Entertainment Weekly
The Room vyprodává půlnoční projekce, kde ortodoxní fanoušci házejí na plátno plastové lžíce (zasvěcenci chápou). Díky bizarně milému boření téměř všeho, co dělá dobrý film dobrým filmem, se tento spektákl stal doslova lahůdkou pro milovníky absolutního filmového braku. Scénář nefunguje, podzápletky jsou trestuhodně nerozvinuty, dialogy se opakují, scény nemají nejmenší smysl, postavy střídají herce. Nad tím vším stojí režisér, producent, scenárista a hlavní herec Tommy Wiseau, který si celý tento zvrhlý projekt vysnil a vytáhl až z paty.
Tommyho Wiseau obklopuje rouška (nebo spíš pořádná duchna) tajemství. Nikdo neví, odkud se tento jedinec s bizarním přízvukem a vizáží mimózního stárnoucího rockera vůbec vzal. Nikdo netuší, kolik je mu let, kde prožil mládí a kde sehnal pohádkové bohatství, které pak investoval do svého zvráceného veledíla. Tajnůstkářský Wiseau o svém soukromí hovoří jen velmi neochotně, prakticky vůbec. Každý fanoušek The Room tak musí nutně ocenit publikaci The Disaster Artist: My Life inside The Room, the Greatest Bad Movie Ever Made, kterou sepsal herec, Wiseauův přítel a spolupracovník Greg Sestero (v The Room ztvárnil postavu Marka) spolu s novinářem Tomem Bissellem.
Sestero se v knize věnuje své vlastní herecké kariéře (castingy, komparz, menší role), přátelství s Tommym Wiseau, natáčení The Room a některým odhalením z Wiseauova soukromí. Sedmnáct kapitol je na přeskáčku rozděleno mezi vyprávění ze Sesterova života před rokem 2002, kdy se The Room natáčelo, a popis samotného natáčení, který je plný neuvěřitelných historek a který tím spíš vyvolává otázky, jak něco takového vůbec mohlo vzniknout. Čtenář se tak může dozvědět o tom, jak Tommy dojížděl permanentně pozdě na natáčení (a jaké měl k tomu nejspíš důvody), jak si v improvizovaném studiu postavil vlastní koupelnu, jak si nebyl schopen ani po desítkách zkažených záběrů zapamatovat text, jak ponižoval natáčecí štáb i herce a s jakými šílenými nápady častoval Sandyho Schklaira, který by se dal s klidným svědomím považovat za skutečného režiséra The Room (což ovšem Wiseau rezolutně odmítá).
Tommy Wiseau je vykreslen jako neskutečně chaotická bytost, snílek a vizionář bez jakékoliv soudnosti, osamělý patron toužící po skutečném přátelství, ale také jako sedmilhář a manipulátor. Právě pasáže, ve kterých Sestero líčí, jak jej Tommy nechal bydlet ve vlastním losangeleském bytě a pak se na něj naštval za to, že si dovolil najít i jiné přátele, vystihuje Wiseauovu psyché daleko lépe než stovka rozhovorů a besed s fanoušky na půlnočních projekcích. Tommy Wiseau je v Sesterově a Bissellově podání v podstatě vylíčen jako tragikomická figurka, se kterou se život nemazlil a která se nenechá připravit o ten malý kousek štěstí, který se jí podařilo nalézt.
Co se týče odhalení Wiseauovy tajemné minulosti, Sesterovi se z něj podařilo vydolovat jakousi kostru životního příběhu, kterou je ale v kontextu Tommyho příliš bujné fantazie nutno brát s rezervou. Mladý Wiseau utekl zpoza železné opony do Francie a odtud do USA, kde později v San Francisku vybudoval prosperující obchod s oděvy. Detaily o Tommyho místě narození nejsou známy, ale soudě podle jeho katolického vyznání, zdevastování domovského města za druhé světové války a přezdívky „Johnny Americanski (Amerykański?)“, kterou si vysloužil za obdiv k americké kultuře, je pro mě nejžhavějším kandidátem komunistické Polsko.
Ke knize je připojeno i několik fotografií, kterým v mnoha případech bohužel schází barva. Mezi nimi zaujmou hledače senzací především dvě fotky Tommyho Wiseau s krátkými a neobarvenými vlasy, jedna z nich z konce 70. let.
Z pohledu zvláštního přátelství mezi Sesterem a Wiseau je publikace knihy plné takových pikantností opravdu na pováženou. Domnívám se ale, že Tommy Wiseau, žijící ve svém vlastním podivném světě, ji snad ani není schopný číst „normálníma“ očima. Zároveň je snad i dobře, že se nepodařilo odhalit veškerá tajemství obklopující tohohle nezemského jedince, neboť pro udržení atraktivity je určité mystérium prostě nutné – tím se ostatně řídil v našem prostředí i Jaroslav Foglar, když psal Rychlé šípy.
Knihu tedy lze rozhodně doporučit všem zapáleným fanouškům Wiseauova nezávislého braku – dalo by se říct, že se jedná o průvodce po šíleném světě, kterého prostě musíte mít doma. Pokud jste film dosud neviděli, rozhodně s přečtením The Disaster Artist počkejte až po jeho několikanásobném zhlédnutí.
Sestero, G., Bissell, T. The Disaster Artist: My Life inside The Room, the Greatest Bad Movie Ever Made. New York: Simon & Schuster, 2013. 272 s.
Michal Ledwoń
Přepisujme ruská a ukrajinská jména česky, ne anglicky!
Válka na Ukrajině se do naší všednodenní zkušenosti valí z médií i sociálních sítí. Mám v té souvislosti takovou jednu malou prosbu...
Michal Ledwoń
Creepypasta: Připoutejte se
Druhou (a zatím poslední) creepypastou z mé vlastní dílny je Připoutejte se. Válela se mi na disku už nějakou dobu a teprve před pár dny jsem ji zveřejnil na creepypasta.wikia.com. Tohle je její český překlad.
Michal Ledwoń
Creepypasta: Druhá tvář lásky
Je to už pět let, co jsem na svém blogu naposledy zveřejnil český překlad nějaké creepypasty. Chtěl bych na tradici navázat – tentokrát překladem jedné ze svých vlastních creepypast: Druhé tváře lásky.
Michal Ledwoń
Opravdu je Karviná tak špatné místo k životu?
Občas médii proběhne zpráva o kvalitě života napříč Českem. Karviná se v nich pravidelně objevuje na posledních příčkách. Jak takové statistiky vnímá místní? A jak se v Karviné žije doopravdy?
Michal Ledwoń
Sex v seriálu z Tolkienova světa? Proč ne, ale opatrně
Médii proběhla zpráva, která vyvolala debatu mezi čtenáři fantasy. Autoři nového seriálu z prostředí Tolkiena světa, který natáčí Amazon, hledají komparz pro „nahé“ scény.
Michal Ledwoń
Černý den české internetové subkultury. Končí fejkový Ovčáček a CaryMaryFuck
Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 2018 se zapíše černým písmem do dějin českého internetu. Ne že by se stalo něco kdovíjak zásadního či snad katastrofálního.
Michal Ledwoń
Jak mi Miloš Zeman pomohl najít smysl života
27. ledna 2018 byl v druhém kole přímé volby zvolen prezidentem republiky znovu Miloš Zeman. Jeho vítězství bych chtěl využít k zamyšlení a malé osobní zpovědi.
Michal Ledwoń
Kdyby nebylo Února 48, možná by…
Možná bychom nedělali scény z toho, že žena v autobuse, která nikomu neubližuje, má na hlavě šátek, a naši místostarostové by nevolali policejní hlídky, aby legitimovaly cizince černé pleti.
Michal Ledwoń
Foglar Movies: české komiksové universum
„Pro začátek bych ale bral klasiku, to znamená Mádla jako Rikitana, Geislerovou jako Podkovu, Cina by moh bejt Velkej Vont a Trojan starej Mažňák. Duška bych nechal zahrát starou Jeremiášku, to je taky taková alternativní bytost.“
Michal Ledwoń
Synonyma stavu opilosti
Čeština je nesmírně pružným jazykem, pokud jde o nalézání a vytváření synonym. Obzvlášť, pokud jde o synonyma vyjadřující oblíbené činnosti. U Čechů je jednou z takových činností tradičně i popíjení alkoholu.
Michal Ledwoń
Český distributor radí: Jak zkazit název filmu
Několik odstavců o politice českých distributorů, příšerných distribučních názvech a důvodech, které se za nimi skrývají.
Michal Ledwoń
Opravdu pravdoláskaři „pohrdají vlastním národem“?
Hned ze začátku se musím vyznat ze smrtelného hříchu: Jsem pravdoláskař, respektive nejspíš naplňuji definici onoho půvabného pojmu, který jsem si nevymyslel, ale který moji názoroví oponenti používají dnes a denně.
Michal Ledwoń
Jak se učí v multikulturním Londýně aneb Učitel angličtiny poprvé v Anglii
Uplynulý týden jsem měl fantastickou příležitost sledovat výuku na Ilford County High School ve východním Londýně v rámci projektu OPVK Výzva 56.
Michal Ledwoń
Creepypasta: O Sáře už nemluvíme
Pojmem creepypasta se v internetovém slangu myslí příběh, nejčastěji hororový, který si lidé předávají po síti (odvozeno od copy & paste – zkopírovat a vložit).
Michal Ledwoń
Creepypasta: Čas jít na kutě
Pojmem creepypasta se v internetovém slangu myslí příběh, nejčastěji hororový, který si lidé předávají po síti (odvozeno od copy & paste – zkopírovat a vložit).
Michal Ledwoń
Velká Písmena v Názvech a předponismy: Dva hříchy současné češtiny
Jazyk je dynamický organismus, který se vyvíjí. To, co včera platilo jako standard, už zítra může být úplně jinak.
Michal Ledwoń
Creepypasta: Dům bez konce
Pojmem creepypasta se v internetovém slangu myslí příběh, nejčastěji hororový, který si lidé předávají po síti (odvozeno od copy & paste – zkopírovat a vložit). Zřejmě největší sbírku takových příběhů naleznete na Creepypasta Wiki.
Michal Ledwoń
Legendární Svatba Jiřího Káry: Kdo je kdo a krátké zamyšlení
Svatba Jiřího Káry nepatří mezi nejsledovanější a nejoblíbenější, bezesporu ale mezi nejkultovnější videa českého YouTube. Na několikaminutovém záznamu se před zraky diváků odehrává něco, co by dokázal sepsat snad jen Émile Zola v
Michal Ledwoń
Blog.iDNES.cz šlápl s novým vzhledem vedle
Až donedávna jsem se považoval za přizpůsobivého člověka, pokud jde o grafická rozhraní. Mé nadšení pro novinky začalo vyprchávat poté, co Google prakticky zlikvidoval funkčnost YouTube. A s přechodem blog.iDNES.cz na nový vzhled
Michal Ledwoń
Přestaňme už konečně republikovat!
„Sjely se týmy z celé republiky.“ „Po celé republice bylo slunečné počasí.“ „Jsem mimo republiku.“ Nepřipadá vám zvláštní, že když hovoříme o své vlastní zemi, zdráháme se použít její skutečný název?
předchozí | 1 2 3 4 | další |
- Počet článků 69
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 3911x