Opravdu je Karviná tak špatné místo k životu?

Občas médii proběhne zpráva o kvalitě života napříč Českem. Karviná se v nich pravidelně objevuje na posledních příčkách. Jak takové statistiky vnímá místní? A jak se v Karviné žije doopravdy?

Na úvod se musím omluvit. Už nějaký ten pátek totiž nežiju v Karviné, ale přestěhovali jsme se s rodinou do Petrovic u Karviné, což je obec navazující na město, ve kterém jsem strávil třicet let života. Snad tedy nebude vadit, že o Karviné píšu coby „cizák“. Znám ji totiž velmi dobře a nadále v ní pracuju, takže si myslím, že pořád vím, o čem mluvím (nebo píšu).

Zpráva, kterou dnes zveřejnila facebooková stránka Karviná ŽIJE, hovoří o tom, že Karviná se v žebříčku kvality života v českých městech umístila na 205. pozici z 206. Index kvality života je horší už jen v nedaleké Orlové. Administrátoři zmíněné stránky napsali: „Vážení Deloitte, přijeďte se někdy do Karviné podívat. Fakt to doporučujeme. Nedělejte si průzkumy zpoza psacího stolu v Praze a neprosazujte si neustále Říčany. To rovnou nemusíte dělat žádnou anketu. Karviná je město, které má co ukázat, je to město plné zeleně, kultury, sportu a dobrých lidí. Pro Vás v Praze je jen daleko, a tak ji řadíte takto i na vaši "příčku".“

Bavme se nejprve o faktech. Deloitte zohledňuje řadu faktorů. Pro Karvinou naleznete příslušná čísla zde. V čem Karviná vůči ostatním městům výrazně zaostává, jsou: index průměrné délky života, index znečištění ovzduší, index znečišťovatelů, index nezaměstnanosti, index hmotné nouze, index exekucí, index sounáležitosti, index zájmu o obecní a krajské volby a index přírůstku obyvatelstva. Naopak výrazně lepší je Karviná pouze v těchto oblastech: index finanční dostupnosti bydlení a index dopravní nehodovosti. O některých indexech bych se chtěl blíže rozepsat a přidat k nim pár vlastních postřehů:

Znečištění a znečišťovatelé – Ostravsko nikdy nebylo oblastí s nejčistším vzduchem. Přispívala k tomu průmyslová výroba a energetika, v poslední době jde hlavně o lokální topeniště. Pravdou nicméně je, že silný podíl znečištění je následkem polohy regionu. Kdo kdy projížděl Polskem v zimě, ví, že když během inverze místní zatopí ve svých starých kotlích a začnou pálit pomalu vše, co dům dá, ke zlepšení kvality ovzduší na Karvinsku to rozhodně nepřispívá. Při cestách směrem na D1 (dostat se na ni z Petrovic je rychlejší přes polské vesnice než přes Bohumín) nezbývá než kroutit hlavou nad nažloutlým dýmem stoupajícím z některých komínů a přát si, aby se v Polsku konečně rozběhly kotlíkové dotace a došlo ke změně energetického mixu. Nicméně abychom byli féroví – podíl na znečištění mají i místní lokální topeniště.

Nezaměstnanost, hmotná nouze, exekuce – Nedobrá sociální situace regionu souvisí s výraznou koncentrací vyloučených lokalit a chudobou. Region je – spolu se severními Čechami – často spojován s romskými ghetty. Problematika soužití s lidmi na okraji společnosti v Karviné by vydala na samostatný článek, zde budiž řečeno jen následující: Ve městě existuje několik oblastí, kudy není zrovna nejmoudřejší procházet za tmy, pravda ale je, že nejproblematičtější oblast již zčásti nestojí. Pro rozvoj města a bezpečí obyvatel je to jen dobře, pro starousedlíky, kteří na pověstném „Stalingradu“ bydleli, je to samozřejmě rána do vzpomínek na kus prožitého života. Co se týče nezaměstnanosti, pro mě a pro manželku nebyl nikdy problém najít si v Karviné práci, ať už na stálý nebo částečný úvazek, chápu ale, že ne každý má to štěstí. Navíc se nabízí otázka, jak moc situaci zhorší ukončení těžby v místních dolech během následujících měsíců. S tím souvisí i další oblast:

Přírůstek obyvatelstva – Karvinsko patří dlohodobě k nejpostiženějším oblastem, pokud jde o vylidňování a odchod mladých lidí. Jako učiteli mi tento problém dělá starosti. Ani ne tak proto, že bych se děsil toho, koho na tom gymplu budeme za dvacet let učit, když ne děti našich současných žáků. Jde mi spíš o odliv mozků obecně. Tu a tam se žáků v hodině zeptám, kdo z nich má v úmyslu zůstat v regionu po ukončení studia na vysoké škole. Drtivá většina má v úmyslu odejít a nevracet se. Dá se to pochopit – mladý, perspektivní člověk myslí především na vlastní zabezpečení a uplatnění a neřeší to, zda jeho domovské město utrpí jeho odchodem. Možnosti pro mladé v Karviné nejsou úplně podle jejich představ a ač má vedení města plány, jak mladé lidi přitáhnout nebo udržet, dokud se výrazně nezmění postavení města a jeho ekonomická situace, většina perspektivních, inteligentních lidí z něj odejde. Termín „mentální vyprazdňování“, který jsem zaslechl v práci, situaci naprosto vystihuje. Tahle skutečnost pro mě představuje jeden osobní problém – pokud si chci s lidmi popovídat o tom, co jsem vystudoval nebo co mě zajímá, musím většinou jinam. V Karviné se nepotkáte s partou lidí, kteří by s vámi chtěli u piva řešit Kantovu epistemologii a indoevropský prajazyk. A nemyslím si, že je to převážně dáno počtem obyvatel města.

Volby – specifická minulost města a jeho současné problémy se odrážejí také na volební účasti a výsledcích voleb. Karviná je známá vytrvale nízkou účastí, ať už jde o jakékoliv volby, nejen ty, které zajímaly autory statistiky. Zmíněná stránka Karviná ŽIJE nedávno informovala o distribuci volebních lístků, načež řada občanů v diskuzi pod příspěvkem manifestovala, jak k volbám nechodí, a někteří s pýchou ukazovali fotky lístků vyhozených do koše. Samozřejmě na takovém vzorku nelze zobecňovat a nedá se říct, že by Karviňané byli notoričtí kverulanti bojkotující své občanské (ne)povinnosti. Čísla ovšem mluví jasně. Výsledky voleb hovoří opět samy za sebe – s přehledem zde vítězí strany levicové, výrazných úspěchů dosahují i populisté – a to nepíšu proto, že bych byl nějaký výrazný podporovatel pravice. Pokud mě na nedávno proběhlých volbách do krajského zastupitelstva něco opravdu potěšilo, bylo to to, že Piráti měli i v Karviné lepší výsledek než nahnědlá SPD. Jinak mám většinou důvodů k radosti spíš méně než více.

Dostupnost bydlení – jestli má Karviná oproti ostatním městům nějakou výhodu, je to to, že bydlení seženete prakticky za hubičku a s cenami např. v Praze se to prostě nedá srovnat. Když jsme ještě bydleli v paneláku, platili jsme v družstevním vlastnictví nájemné zhruba 4 000 Kč měsíčně se vším všudy, navíc v okolí nebyl problém s dopravou, nákupy nebo zábavou. I ceny bytů jsou v Karviné příznivé, na čemž se samozřejmě podepisuje nechuť lidí v Karviné zůstávat, která tak plodí alespoň nějaké pozitivum.

Z důvodů výše uvedených považuju až hysterickou obranu města Karviná administrátory stránky Karviná ŽIJE za úsměvnou. Je fajn, že je v Karviné spousta parků a zeleně vůbec. Je fajn, že máme jodové lázně, kam jezdí lidé z celého světa. Je fajn, že máme ve městě univerzitu (byť jde jen o jednu ekonomickou fakultu). Je fajn, že se v Karviné hraje hokej a házená. Je fajn, že se tu rozjela fotbalová akademie, i když se karvinské áčko (dříve FC, dnes MFK) pravidelně umisťuje na posledních příčkách prvoligové tabulky.

Průzkum Deloitte na jedné straně ukazuje, jak je problematické kvantifikovat některé společenské jevy a jak dobrý pocit z života ve městě X prostě nejde jen tak převést do číselného vyjádření. Na druhou stranu výzkum pracuje s tvrdými daty, která neobelžete. To, že Karviná má problémy, je fakt, ne povýšenost Pražáků, kterým řada místních nemůže přijít na jméno a kteří – nejen ti z Deloitte – můžou za všechno špatné (znám lidi, kteří jsou přesvědčeni, že fotbaloví rozhodčí úmyslně poškozují mimopražské prvoligové týmy).

Když už byla zmíněna Praha – jezdím do ní rád, žijou tam mí přátelé, vesměs rodilí Pražané nebo „náplavy“ z blízkého okolí Prahy. A občas své přátele pozvu k nám. Myslím, že sem taky jezdí rádi. Ačkoliv občas na téma „divokého východu“ vtipkujeme, nikdy jsem se nesetkal s pohrdáním nebo neporozuměním. Když u nás byli naposledy (shodou okolností v době vrcholící koronakrize na šachtách), vzal jsem je na projížďku. Nejsem člověk, který by skrýval, jaké je mé město doopravdy, a tak jsme se projeli po třídě Družby, jejíž okolí je epicentrem sociálních problémů. Připadal jsem si sice trochu, jako bych své kamarády vozil po rezervaci, ale Karviná prostě taková je a bylo by hloupé tvářit se, že tady nic takového nemáme a že Karviná jsou jen fajn pivovary, zámek, park a nádherné západy slunce nad Olzou, které tak rádi ukazují na Karviná ŽIJE.

Nejsem člověk, který by měl potřebu házet na své město špínu. Beru je takové, jaké je. Jeden z diskutujících to shrnul trefně: „Být patriotem je pěkně, ale být realistou je na místě.“ Mám Karvinou rád, ačkoliv bych si pro sebe dokázal představit lepší místo k životu. Může mi stokrát vadit místní mentalita, ale není to pro mě důvod se někam stěhovat – zatím. Koneckonců, našel jsem si tady dobrou práci a dělám to, co jsem po studiích chtěl dělat.

Přestaňme si prosím my, Karviňané (ano, Karviňané – hovorovému výrazu „Karviňáci“, který místní mají tolik rádi a který na Karviná ŽIJE protlačují, prostě nemůžu přijít na chuť), nalhávat, že naše město je něco extra. Není. Je to město, ve kterém žijí lidé s vlastními radostmi a starostmi, lidé úspěšní a méně úspěšní, bohatí a chudí, vzdělaní a nevzdělaní – tak jako všude jinde. Lokálpatriotismus spočívající v tom, že se budeme plácat po ramenou, jak jsme výjimeční a jak nám ti Pražáci s otravným přízvukem a hnusným pivem (bo neni nad Radka) nerozumí, nás nikam neposune. Dostáváme se tak na úroveň pořekadla – s prominutím – „moje hovno nesmrdí“. A to bychom určitě nechtěli.